Vlastně nevím, jestli jsem spokojený, spokojený se svým životem. Žít v takovéto konzumní společnosti. Osobně, nejradši bych žil v Brazílii v deštných pralesech a pracoval pro neziskovku zachraňující plíce Země. Nebo. Nebo bych žil na severu Kanady v hlubokých hvozdech – srub u malého jezírka. Bez internetu. Bez lidí.
Rodiče se mě ptají, jestli se někdy necítím sám. Pořád zavřený u sebe. Bez kontaktu s živou osobou. Když odjíždí pryč na víkend, tak se ptají znovu. Nemůžu jim říct, že mi to vyhovuje. Být o samotě je super. S nikým se nemusím dohadovat, přetvařovat se před ním, jak je všechno super (na Facebooku se přetvářka dá hrát daleko jednodušeji).
Gympl. Poslední rok je mi hůř. Můj příchod na střední školu byl z medicínského pohledu chyba. Za poslední dva roky co se dennodenně stresuji ve škole, jsem dvakrát skončil v nemocnici. Myslím si, že moje problémy jsou způsobené psychikou. Ničím jiným. Fňukat budu jindy. Otočme list.
Nikdy jsem si neuvědomil, jak je klasická hudba krásná – ta klasická hudba, kterou jsem díky jisté profesorce hudební výchovy nesnášel. Krásně melodická, energická. Když si to tak uvědomuju, tak mi poslední dobou, kromě Radiožurnálu, nejede do sluchátek nic jiného. Zvláštní. Asi si procházím nějakým obdobím (ne, nejsem žena).
Také jsem na sebe naštvaný kvůli knihám. Kvůli knihám, které jsem si slíbil přečíst do konce tohoto roku. Nestihnu to. Momentálně mi jich zbývá osm a vzhledem k tomu, že přečtu jednu za dva měsíce, bojím se, že to nestihnu. Přitom jsou mezi nimi zajímavé kousky (celá série Hunger Games, Lady Fuckingham, komiksová série Sin City, Sherlock Holmes and the Sport of Kings...). Prostě ranec poutavého čtiva. To mě dovádí k otázce. Jaký žánr literatury máte nejraději? Jakého spisovatele zbožňujete a které knihy milujete?
Dneska jsem vypustil z úst velmi zajímavou větu, která je tak pravdivá, až to bolí. To, že se někam chystám, neznamená, že tam půjdů. Myslím, že tato věta perfektně vystihuje můj uplynulý měsíc a půl.
Mějte se pěkně a nezapomeňte použít ochranu.
